Fair-play pro mě znamená mít respekt k soupeřům, říká Jiří Zbožínek

Projekt Autoklubu České republiky Fair-play motorsport, který se věnuje osvětě v oblasti fair-play v dětských a juniorských kategoriích kontaktních disciplín, absolvuje v letošním roce svou devátou sezónu. V rámci projektu bylo každoročně vydáno několik rozhovorů se známými jezdci automobilového i motocyklového sportu na téma fair-play a nejinak tomu je i v roce 2025. Tentokrát jsme vyzpovídali Jiřího Zbožínka, který svou kariéru odstartoval v kartingu a nyní se věnuje závodům automobilů na okruzích.

Jiří, kdy jsi začínal s motoristickým sportem a kdo tě k němu přivedl?
S motorsportem jsem začal ve svých 9 letech (2012). Nejprve jsem si zkoušel motokáry v půjčovnách a následně mi táta koupil a upravil vlastní motokáru. Poté jsme jeli do Vysokého Mýta jen se podívat na závody Moravského poháru, ale jeden pán, který vlastnil motokárový tým, nás přemluvil, že když už tam jsme, měli bychom se rovnou přihlásit do závodu. Nakonec z toho byl můj první závod. K motorsportu mě přivedl táta, protože sám závodil a je mechanik.

Vedl tě někdo v začátcích k fair play?
Určitě moji rodiče, především táta, jelikož sám závodil na okruzích.

Co pro tebe znamená fair play?
Pro mě to znamená mít respekt k soupeřům – ať už v podobě nechání dostatečného místa v zatáčkách, nebo podání ruky po závodě.

Změnilo se u tebe vnímání fair play od tvých začátků?
U mě se vnímání fair play nezměnilo. Pro mě je to stále o respektu k soupeřům. Vím, že někteří lidé ten respekt občas nemají a jdou až za hranu, ale takový je motorsport. Každopádně se snažím řídit pravidlem: závodit tvrdě, ale čistě.

V průběhu kariéry sis vyzkoušel domácí i mezinárodní závody. Liší se vnímání fair play u nás a v zahraničí?
Myslím si, že trochu ano. Měl jsem možnost startovat na mistrovství světa v kartingu v Itálii a při předjíždění mě soupeř vytlačil z trati, takže jsem se otočil. Hned po skončení tréninku ale za mnou přišel a omluvil se, což považuji za férové. Ne vždy se mi to ale stalo u nás v Česku, že by se někdo omluvil – i když ve většině případů ano.

Je nějaký jezdec tvým vzorem pro jeho fair play chování?
Žádného konkrétního vzorového jezdce nemám, ale za tu dobu, co závodím, jsem se naučil rozpoznat, kdo se na trati chová fér a kdo ne.

Utkvěl ti v paměti během závodění nějaký fair play čin?
Ano, jak už jsem říkal, na mistrovství světa v kartingu v Itálii mě jeden soupeř na trati vytlačil ven, i když to bylo zbytečně ostré. Pak ale sám přišel a omluvil se, takže to pro mě bylo fér gesto.

Jaká je podle tebe nejčastější příčina toho, že lidé v motorsportu jednají v rozporu se zásadami fair play?
Myslím si, že touha po vítězství je občas silnější než rozum, a proto se někteří lidé na trati chovají nefér. Dalším důvodem může být například politika a přemotivovanost, hlavně ve vyšších kategoriích motorsportu.

Měl bys na závěr nějaký vzkaz všem mladým závodníkům a jejich rodičům ohledně fair play?
Myslím si, že děti, které začínají s motorsportem, by měly vědět, že je důležité respektovat soupeře na trati i mimo ni. A co je nejdůležitější – když se stane nějaký incident nebo kolize, kterou zaviním já, tak se jít také omluvit.